Jádro Deklarace nezávislosti je právní, nikoli filozofické, a uvádí 27 porušení práv kolonistů jako Angličanů. Ačkoliv byli zakladatelé ponořeni do ideálů osvícenství, přechod od odvolání se k "právům Angličanů" k "přirozeným právům" byl strategický. Pokud by konflikt zůstal rámován jako občanská válka mezi britskými poddanými a Velkou Británií, kdy by kolonisté usilovali o obnovení svých "práv jako Angličané", ani Francie, ani Španělsko by kolonisty nepodpořily. Podle zákona o národech z 18. století nemohl monarcha právně zasahovat do "vnitřních záležitostí" jiného panovníka. Thomas Paine to řekl v knize 'Common Sense': "Pod naším současným označením britských poddaných nemůžeme být ani přijati, ani slyšeni v zahraničí; zvyk všech dvorů je proti nám a tak bude, dokud nezávislostí nezískáme postavení mezi ostatní národy."